ALŽBĚTA I.

Královna moří, královna bojovnice, čistá panovnice. Tato slova se dají použít k charakteristice královny Alžběty I. Dcery Anny Boleynové a Jindřicha VIII. Byla to neobyčejná žena, moudrosti měla na rozdávání, rozumněla politice, historii, filozofii i literatuře. Ještě než se ale dostala na trůn, stalo se mnohé...

Jindřich VIII. měl rád ženy, ostatně jako každý muž. Vedou se spory, zda byl více posedlý ženami nebo synem, kterého si tolik přál. Jeho životem prošlo mnoho žen, jeho manželek. První jeho manželkou se stala Kateřina Aragonská, která mu neporodila syna a tak ji její manžel zapudil.

V pořadí druhou ženou se stala Anna Boleynová, kterou nečekal tak milostivý osud jako její předchůdkyni. Byla bez milosti sťata. Za svého manželství s Jindřichem VIII. porodila Alžbětu I., tedy příčinu její smrti. Kdyby se totiž narodil syn, jistě by Jindřich VIII. Ukojil svou touhu a v honu za synem by přestal. Je možné, že by přestal i trestat nebohé ženy, kterým ve svém těle rostl jeho potomek, který ale v konečném důsledku nebyl podle jeho představ. Zřejmé je, že se synoneschopných manželek potřeboval zbavit, aby mohl zkusit štěstí jinde. Jeho ženy mu překážely v cestě, dcery, které mu porodily však ne.

Třetí v pořadí byla Jane Seymourová, která zemřela při porodu jeho tolik vytouženého syna.

Čtvrtou manželkou byla Anna z Kleve, která byla stejně jako jeho první manželka zapuzena.

Kateřina Howardová, jeho pátá manželka, byla stejně jako Alžbětina matka sťata.

I šestou manželku čekal nemilostný osud, ale zachránila ji Jindřichova smrt. Dalo by se říci, že to byl zásah boží v pravý čas.

Syn Eduard, kterého mu porodila jeho třetí žena Jane Seymourová, se v desíti letech stal následníkem trůnu, ale osud tomu tak chtěl a v roce 1553 zemřel. Na trůn po Eduardovi nastoupila Královna Marie Tudorovna. Alžběta byla její nevlastní sestra, ale královna ji pohrdala a označovala ji za bastarda. Mimo to, že svou nevlastní sestru neměla v lásce, nechtěla ji mít ani na blízku a tak ji vykázala do Woodstoku.

Na každého jedou dojde, smrt se nevyhýbá ani bohatým, ani urozeným. Marie Tudorovna ještě než zemřela byla přesvědčena, aby uznala Alžbětu jako legitimní nástupkyni na trůn.

17. 11. 1558 byla na vznešenou hlavu novopečené královny posazena královská koruna. Bylo jí pouhých 25 let.

Královna Alžběta I. po sobě zanechala hned několik odkazů. To že se nesmazatelně vryla do dějin nejen Británie, ale i světa ví lidstvo už léta. Ale ne moc známým faktem může být i informace, že královna Alžběta stvořitelkou slova gentleman. Lidé ho používají od nepaměti a ani nevědí odkud pochází. Na první pohled se může Královna Alžběta zdát jako velká romantička, která čekala dlouhá léta na svého gentlemana, který v té době snad nežil, neboť se nikdy nevdala a nikdy neměla děti. Možná to, že ji nedobyl žádný muž jí neubíralo na síle a odhodlání. Snad si jí lidé pro tuto skutečnost více vážili,jinak by jí přeci nepřezdívali Virgin Queen a nepojmenovali by tak po kolonii Nové Anglie a pozdější americký stát – Virginie.

Jediným velkým potenciálním nepřítelem bylo pro Alžbětu I. Španělsko, jehož patronem byl v té době král Filip. Z obavy možného napadnutí ze strany Španělů podporovala anglické piráty, kteří okrádali španělské lodě, jenž převážely zlato. Byli to zejména piráti Walter Raleigh a Francis Drake. Jenomže králi Filipovi se jednání Královny moc nelíbilo a tak vyslal svou armádu na sever, aby dobyli Británii.

Informace se šíří rychle především v dnešní době. Špatné zprávy se prý šíří rychleji, šířily se rychle dokonce i v tomto 16. století. Král Filip se odněkud dozvídal informace ohledně královnina počínání. Král Filip měl vojsko na cestě k dobytí Británie, ale královna Alžběta I. Byla již očividně připravena a její vojsko překvapilo armádu krále Filipa v kanálu La Manche, kde britská armáda přemohla Španěly. Ze spiknutí proti Alžbětě I. byla obžalována Marie Stuartovna, která byla za údajné donášení informací králi Filipovi popravena.

Dvě léta před tím, než královna zemřela, se zřekla vybírání daní, tím prospěla parlamentu, tedy lidem své země.

Ještě než královna Alžběta I. Zemřela, určila svého nástupce. Stal se jím Jakub, syn její úhlavní nepřítelkyně Marie Stuartovny.